Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 
 

Bohové

SACHMET

Vzhled bohyně:
Sachmet byla vždy znázorňována jako stojící, nebo na trůnu sedící žena s hlavou lvice.Okázalá lví hříva lemující zvířecí obličej přecházela vpředu v ženskou paruku splývající na prsa.Tlama lvice byla vždy zavřená.Obzvlášť důkladně byly zpracovávány oční bulvy, někdy malované a jindy vykládané horským křišťálem.Ovšem i přes strach vyvolávající vzhled byla tato bohyně vnímána jako dobrotivá ochránkyně.

Významná jména:
Již samotné jméno bohyně (v překl. Mocná) svědčí o jejím vlivu a významu.Osobnost Sachmet, stejně jako tomu bylo u bohyní Hathor, nebo Bastet, charakterizovala schopnost činit jak dobro, tak zlo.Díky ní mohla na lidi nejen přivolávat neštěstí, nemoci a zkázy, ale také každého, kdo se na ní obracel s prosbou či v modlitbě ochraňovat.Není tedy divu, že kněží bohyně Sachmet patřili k nejstaršímu sdružení egyptských lékařů, zvěrolékařů a léčitelů.V chrámech, zejména v řecko-římském období, byl prováděn speciální rituál, který měl utišit a zmírnit hněv rozzuřené bohyně.Panovník jí obětoval gazelu, husu a 7 džbánů piva.Bojový a nespoutaný charakter učinil ze Sachmet patronku válečných výprav.Ztotožňování s bohyní Hathor šlo, až tak daleko, že byla někdy nazývána Sachmet-Hathor.Stejně blízké spojení měla i s bohyněmi Bastet (v ikonografii je nezřídka obtížné poznat, o kterou se jedná), s Tefnut, Pachet, Vadžet a v době Nové říše také s bohyní Mut.V Thébách byly obě (Sachmet i Mut) považovány za personifikaci slunečního oka.

Ureus a sluneční kotouč:
Sluneční kotouč ovinutý kobrou (ureus) jsou dva hlavní atributy bohyně, které vždy zdobily její hlavu.Oba souvisejí s její povahou a úlohou ochránkyně královské vlády, personifikace noci a slunečního oka.Hlavu bohyně občas zdobila navíc koruna z pštrosích per a kravích rohů..Takto byla zvýrazňována její totožnost s bohyní Hathor.

Co držela v rukou:
Sedící bohyně měla v ruce znak života anch, stojící svírala navíc v druhé ruce papyrové žezlo, jehož přítomnost nezdůrazňovala pouze původ jejího kultu v Deltě, ale také blízké spojení s bohyní Vadžet, která byla také často znázorňována, jako žena s hlavou lvice.

Ošacení:
Bohyně měla na sobě pouze dlouhé, přiléhavé šaty, až ke kotníkům sahající šaty na ramínkách, široký náhrdelník a náramky.Takto byla znázorňována ve všech historických obdobích, od Staré říše až po dobu římskou.

pozn.:Její dvoumetrové, monumentální dioritové sochy jsou ozdobou mnoha muzeálních sbírek.Jednu z nich můžete vidět ve vstupní hale do muzea ve Varšavě, 12 v Louvru, a dokonce 30 v Britském muzeu v Londýně.Všechny pocházejí z okrsku bohyně Mut z chrámu v Karnaku-Amenhotep III. jich tam nechal postavit asi až 730!
MAHES

Prostě lev:
Slovo Mahes, které ve staroegyptském jazyce znamená "lev", se objevilo už v Textech pyramid, i když tam ještě nemá žádné náboženské konotace.Nejstarší známé důkazy existence boha s tímto jménem pocházejí z doby Střední říše a jsou to jména teoforická, která svědčí o značné popularitě tohoto boha mezi lidmi:Maheruser (Maher Je Silný), nebo Maherhotep (Maher Je Spokojený).Neexistují však žádné důkazy o existenci Mahesova kultu z tohoto období, a navíc se zdá, že začal být uctíván až v době 18.dynastie. Toto období můžeme v podstatě považovat za okamžik Mahesova zrození, protože od něho se zmínky o Mahesovi objevují stále častěji.Ve vyprávění o dobytí Joppy (Jaffy) je Tutmose III. přirovnáván k Mahesovi, synovy bohyně Sachmet, což svědčí o uznání Mahese za boha.Jeho genealogické zařazení do již existujícího egyptského panteonu se ukázalo být dost snadné.Byl uznán za syna kočičí bohyně Bastet, i když se někdy za jeho matku považuje lví bohyně Sachmet.otec, jako u většiny jiných bohů, zůstal neznámý, což pro starověké Egypťany nebyl žádný problém.

Pokrývka hlavy:
Bůh má na hlavě tradiční trojdílnou paruku, jejíž dvě části mu splývají zepředu na ramena a třetí na záda.Na hlavě Mahese jsou sluneční atributy, což zdůrazňuje jeho spojitost s bohem slunce Re.Nejčastěji se jedná o sluneční kotouč a ureem, korunu atef, nebo pokrývku hlavy charakteristickou pro Nefertema.

Hlava:
Jako většina slunečních božstev má Mahes lví hlavu.

Atributy:
Mahes nemá žádné vlastní atributy, někdy však bývá znázorňován s trsem lotosových květů, což je zřejmý důkaz jeho spojitosti s Nefertemem.Na obrázku ještě drží v podpaží symbol královské vlády-důtky "nechech".

Dlaně:
Lev Mahes drží v tlapách vždy nůž-zbraň, s jejíž pomocí bojuje s Apopem.V terioantropomorfní podobě (zvířecí a lidské), může také držet žezlo vas a symbol anch.

Oděv:
Bůh na sobě nemá žádné speciální oblečení, pouze krátkou zástěru, kterou později doplnilo péřové tílko, nebo drátěná košile.

Podoba:
Mahes byl znázorňován ve dvou podobách:buďto, jako lev, nebo jako lví muž.

pozn.:Egypťané si pokaždé dělali obavy, aby Re vyhrál boj s Apopem a mohl znovu vystoupit na oblohu, proto mu posílali různé pomocníky, kteří by mu s bojem pomáhali.Jedním z nich byl i Mahes.
HATHOR

Paruka s kravskýma ušima:
Dva tlusté copy paruky, často spirálovitě stočené na koncích, těsně přiléhají ke tvářím bohyně a dávají jí tak poněkud geometrický lichoběžníkový tvar.Tento typ účesu, populární především na znázorněních žen z doby Střední a Nové říše, je příznačně nazván Hathořiným účesem.Rozlišujícím ikonografickým prvkem bohyně Hathor jsou velké kravské uši, plasticky vymodelované na paruce.

Různá vyobrazení bohyně:
V důsledku všeobecného procesu antropomorfizace bohů jsou prvotní znázornění bohyně Hathor v podobě krávy, často nahrazovaná mladou, přívětivě vyhlížející ženou, přestože se její zoomorfní podoba objevuje průběžně během všech historických období.V Pozdní době se můžeme setkat s vyobrazením nebeské krávy zjevující se nad Západním pohořím a symbolizující říši zemřelých na většině sarkofágů a papyrů.Hathor je někdy také znázorňována jako sokol s lidským obličejem, což souviselo s jejími blízkými vztahy s Horem (považovaným za jejího syna, nebo manžela), nebo jako žena se lví hlavou- v důsledku ztotožnění s bohyní Sachmet.Antropomorfní znázornění bohyně Hathor obsahují vždy prvky zvířecí ikonografie.

Poznávací znamení:
Charakteristickým znakem bohyně Hathor je červený, nebo zlatý sluneční kotouč, jež zdobí ureus umístěný na hlavě mezi rohy.

Náhrdelník:
Jako bohyně tance a hudby nosí bohyně Hathor na prsou široký náhrdelník složený z mnoha šňůrek, korálků a perliček- tzv. menit.Ten plní i funkci jednoduchého hudebního nástroje, jímž kněžky rytmicky třásli, během liturgických obřadů.

Dlaně:
V ruce drží Hathor většinou chrastítko, v latině nazývané sistrum (řec. seustron), ozdobené vyobrazením její hlavy.Tvar tohoto vlastně kultovního předmětu se opakuje na pilířích a sloupech mnoha jejích chrámů a kaplí.

Oděv a ozdoby:
Hathor bývá znázorňována , jako mladá žena oděná do přiléhavých šatů sahajícím ke kotníkům.Zápěstí a lýtka má zdobená náramky a paruku zkrášluje okázalý diadém.

pozn.:Její mnohostranný, dá se říci univerzální charakter byl příčinou jejího ztotožňování s mnoha jinými bohyněmi, včetně Isis, Nut, Tefnut a Sachmet.
AMEMAIT

Podoba:
Amemait byla znázorňována výlučně ve zvířecí podobě.Nešlo však o zvíře reálné, nýbrž o výplod lidské fantazie.Jednotlivé části těla, jakoby jí propůjčila různá zvířata.Hlavu měla krokodýlí, krk (někdy zobrazovaný s hřívou) a přední tlapy byly lví (kůži mívala skvrnitou, jako leopard) a zadní část těla s krátkým, tenkým a rovným ocáskem i masivní tlapy naznačovaly příbuznost s hrochem.Jelikož měla přední nohy vždy o něco delší, než zadní, zaujímalo její tělo charakteristickou polohu připomínající siluetu hyeny.Na některých vyobrazeních na krátkých zadních nohách sedí.V lidské podobě nebyla tato bohyně znázorňována vůbec.Nenosila ozdoby, ani šperky, necharakterizovaly ji žádné atributy.Jen v tlapách někdy držela trojúhelníkové nože, obvyklou výbavu démonů střežících brány podsvětí.

Tři v jednom:
Když se takto spojila v těle bohyně tři - v očích starověkých Egypťanů nejnebezpečnější - zvířata (krokodýl, lev a hroch), dá se předpokládat, že i ona samotná musela být nemilosrdně krutou bytostí.Proradnou a nečekaně útočící, jako krokodýl, rychlou, jako lev, mrštnou, jako leopard a silnou, jako hroch.Svůj význam měla i skutečnost, že krokodýl a hroch jsou zvířata, jak vodní, tak suchozemská, což předjímalo, že Amemaitě neunikne žádný nešťastník s rozsudkem podsvětního soudu, protože ho její nelítostné čelisti dopadnou kdekoli - ve vodě i na souši.

Hlava:
Amemaitina krokodýlí hlava byla zobrazována zpravidla se zavřenými čelistmi, někdy však i s hrozivě vyceněným chrupem.Z římského období pocházejí i různá znázornění, na nihž má bohyně těžko identifikovaného zvířete, připomínajíciho snad divoké prase, nebo paviána, z jehož tlamy trčí dva lehce zakroucené kly..Hlavu a krk jí obvykle překrývá hustá, vesměs bohatě načechraná lví hříva, nebo trojitá paruka, jejíž dvě části spadají bohyni po stranách na ramena a třetí na záda.Hlavu jí většinou nezdobí ani koruna, ani jiné božské atributy.Nanejvýš do hřívy vetknutá dvě pštrosí pera - symboly pravdy (maat).
SOKAR

Brada:
Plochý lichoběžníkovitý tvar plnovousu je pro znázorňování vládců charakteristický.Trojjediné božstvo Ptah - Sokar - Usir však bylo častěji znázorňováno s božským plnovousem, spleteným, zužujícím se s podvinutým koncem.

Insignie:
Žezlo heka a důtky nechech jsou atributy královské moci, které charakterizují také Usira, coby vládce podsvětí.

Bůh nekropole, vládce mrtvých:
Sokar byl bohem memfidské nekropoleuž od raně dynastické doby.Byl zobrazován jako sokol, nebo v lidské, většinou mumiomorfní podobě, se sokolí hlavou.Jehoatributem byla zvláštní bárka s charakteristickým tvarem (nazývaná henu), jejíž příď je často zdobena hlavou sokola.Sokar v sobě spojoval funkci ochránce pohřebiště ("Toho, co je na svém písku") a vládce zemřelích, plnícího důležitou funkci v ideologii přechodu do věčného života.

Sokarův svátek:
Zmíněná úloha Sokara, omezená zpočátku výlučně na královskou sféru, se postupně rozšířila i na další společenské vrstvy, takže se stal velmi populárním.Dokladem toho byl i univerzální charakter Sokarova svátku v období Nové říše, jenž se stal součástí Usirových mysterií,nejdůležitějšího státního a lidového cyklu svátků.Sokar byl ztotožněn s Usirem a zajišťoval jeho zmrtvýchvstání, i zmrtvýchvstání starých Egypťanů, čímž se stal zárověň garntem života a znovuzrození přírody.

Koruna:
Sokarova koruna sestává ze dvou pštrosích per, s beraních rohů a slunečního kotouče; byla pravděpodobně převzata z ikonografie Ptaha- -Tatenena.

Obličej:
Obličej Ptaha - Sokara - Usira byl většinou malovaný zlatě, nebo žlutě., což symbolizovalo skutečnost, že božská těla jsou ze zlata.Zároveň to mělo souvislost se znovuzrozením Slunce.Může být také malován zeleně (symbolika Usira a znovuzrození přírody).

Postava:
Sokar byl nejčastěji zobrazován jako sokol, nebo jako muž sokolí hlavou.V synkretickké postavě Ptah - Sokar - Usire se zjevuje jako mumioformní bytost s péřovou korunou, stojící na podstavci (pahorku) zakončeném sokolí hlavou.